On the road: Pardubice – Brno a Brněnský okruh (340 km)

Můj první delší výlet se uskutečnil na začátku září. Původní plán dojet do Vídně a pak zase zpět jsme odpískali (respektive jsem z toho vycouval, moc věcí hrálo proti a nechtěl jsem hned zkraje riskovat) a tak jsme to zkrátili na trasu Pardubice – Brno (tam přespat u nás na bytě) a dál se uvidí. Následující cíl se vyvrbil záhy a tím cílem byla Pálava, konkrétně Pavlov. Pak jsme si dali den voraz (ono by to šlo jet dál, ale prostě trocha odpočinku nikoho nezabila) a poslední (v řadě 4. den) jsme udělali krátké kolečko okolo Brna, které končilo na nádraží, odkud jsem Járu poslal dom.

Celkem jsme najeli 340 kilometrů (dle mého computeru) a celkový jízdní čas byl 17:27 hodin. Rozepsaně na části to vypadalo následovně:

• den 1.: 170 km, 8:42, celkový čas (i s přestávkami) ca 12 hodin
• den 2.: 117 km, 5:51, ca 8 hodin
• den 3.: lemrismus
• den 4.: 53 km, 2.54, ca 4 hodiny

Den 1.

Vyjížděli jsme ráno, v 8 hodin jsem měl být v Pardubicích, vyrazili jsme před 8:30. Kola naložená proviantem na původně plánovanou Vídeň, bagáží, spaním, pitím na celý den (4 litry vody). Počasí si z nás dělalo srandu a od rána pršelo. Nejlepší co jsme z počasí vymámili bylo mrholení. Ale protože nejsme z cukru, tak jsme jeli s úsměvem na tváři a spokojeným pocitem, že jsme na cestě. Ono totiž není podstatné KAM se jede, ale ŽE se jede. Cesta probíhala hladce. Semtam krátká zastávka na pití a kontrolu bagáže a s stále hustším deštěm jsme okolo oběda dojeli do Hlinska, kde jsme se naobědvali. Do hospody nás nechtěli s koly pustit, tak jsme si vyzkoušeli odstrojení a šli se najíst. Vyhráli to vrabci :)

Posilněni obědem a po konzultaci s mapou jsme vyrazili dál napříč Vysočinou. Nádherná cesta napříč lesem, kde nebylo ani živáčka (vlastně jsme potkali dva ztracené houbaře, kteří nevědli kde jsou a kde mají auto) ale jinak nikde nikdo. Po cestě jsme míjeli nějakou vesničku, která vypadala jako zapomenutá v čase. Roubenky, zahrádky, nebýt aut, tak si myslím, že jsme se propadli někam do středověku :). Dojeli jsme do Bystřice nad Pernštejnem, kde jsme si dali další checkpoint na jídlo, tentokráte z proviantu v podobě plechovky Májky a chleba. Pár fotek a jedem dál.

Pernštejn. To nešlo nechat být. Tak jsme to střihli na hrad. Bylo to hned u silnice a zvědavost byla silná. Hrad je to opravdu hezký, to se musí nechat. A udivený výraz nějakých lidí, co tam rozebírali podium, jestli „Už není náhodu na kolo trochu zima…“ a odpověď že ani omylem (bylo asi 15°C) a prej odkud jedem, tak když zjistili že z Pardbic, tak reakce „No to je kurva daleko i autem“ :) jsme mohli klidně pokračovat dál ku Brnu. Až doposuď bylo všechno v pohodě. Stezky dobře značené, no problem. Ale jakmile jsme překročili hranici jihomoravského kraje, byli jsme v loji. Žluté cyklocedulky s čísly vystřídaly jen cedulky bez čísel v lepší případě a v horším jen žluto-bílo-žlutá šmouha na patníku. Aj karamba. A tak jsme se ztratili.

Několikrát jsme se ptali na cestu a několik různých strejců nás poslalo na různé cesty, víceméně směřující tam kam chceme, ale „zaručenými“ zkratkami, které jsme úspěšně buď míjeli, nebo se prostě někam schovaly. Tak jako tak, nebýt cyklisty, vracejícího se z Pálavy, asi bysme dojeli do Budějovic, nebo nevím kam. Navedl nás na Veverskou Bytíšku a dál už to byla legrace dojet na Veveří. Mimochodem, jak jsme se motali, tak mi bylo jasné, že najedeme o dost víc, než jsme plánovali, tak jsem se přestal dívat na kilometry, aby to se mnou nešvihlo.

Veveří. Dojeli jsme pozdě, takže už bylo zavřeno. No což, jedem dál. Okolo Brněnské přehrady (nahoru dolů nahoru dolů…), do Bystrce, po staré dálnici do Kohoutovic po serpentinách Masarykova okruhu a pak lesem do Bosonoh.

Tam jsme dojeli před 21. hodinou. Odstrojili kola a padli za vlast.

 Den 2.

Druhý den jsme vyjeli na Pálavu.

Cíl byl jasný. Dojet k Novým Mlýnům, po jedné hrázi je přejet do Pavlova, naobědvat se, koupit víno (:)

) a  po druhé hrázi jet domů. Tak jsme vyjeli. Vyrazili jsme okolo deváté. Cesta utíkala, počasí nám přálo. Do Pavlova jsme dojeli po poledni. Naproti hospodě v obecní vinotéce jsme koupili Tramín a jeli jsme dom. Co se stezek týče, jeli jsme většinu času po velice dobře značené a udržované EV9. Domů jsme se vrátili před šestou. Byť to byl krátký výlet, zadek a nohy se docela ozývaly.

Den 3.

Ten jsme strávili odpočinkem pro tělo, nikoliv však pro mozek. Programovali jsme od rána do večera (ale co, vždyť je to relax)

Den 4.

Poslední den jsme museli zkrátit, aby Jára stihl vlak, neboť následující den v 5 ráno odjížděl na Sázavu :). Takže jsme zvolili krátkou okružní okolo Brna zakončenou na Brněnském nádraží. Pokud pominu městrskou část (tragédie), tak to byl hezký konec super výletu. Když jsem Járu nechal na nádraží, vyrazil jsem domů odpočinout si a stáhnout fotky.

Mapy

Trasa Pardubice – Brno na seznam.cz: zde

Trasa na Pálavu a okolo Brna